Návrh prototypu plazmatického implozního reaktoru PIR 1.

• První verze prototypu nemusí mít tolik senzorů. Jde hlavně o správné řízení víru uvnitř komory.
• Později mohou přibýt senzory.
• Později použít více rotorů
  • dva v obou pólech (jako galaxie) rotující opačným směrem
• Později najít způsob, jak využít implozní vířivé tornádové proudění pro pohon víru
  • dosáhneme-li sebeudržitelného víru, pak se dá různě využít
  • bylo by pěkné ručně nastartovat proudění zvenku

• kulová (později lze zkusit pro jednorotorový systém i vejčitou)
• vnitřní průměr 12 cm
• dva plnící průchodné otvory v pólech komory proti sobě s možností otvor uzavřít
  • zátkou
  • vodičem pro sledování či buzení tekutiny
• možné vyhotovení: plastová koule dvojdílná

Slouží pro

• uložení komory
• zakotvení podstavce cívky
• uložení řídící jednotky
• zabudování osvětlení komory
• vyvedení kontaktů z komory

Samotná magnetická kapalina.

• ferotekutina
  • železné nanočástice
    • Nanoprášek Nanofer Star
• ormus tekutina

Umožňuje pohon rotoru. Vhodnou formu je potřeba najít a vyzkoušet. Možností je více:

Slouží k buzení elektrickými pulzy

• dvojté vinutí dvojlinkou (bifilární)
  • jedno vinutí lze použít jako budící a druhé jako sledovací snímací napojené na osciloskop
  • obě vinutí lze použít jako budící a současně jako snímací
  • vyzkoušet zapojení s proudem dvojlinkou souběžným i protiběžným
  • vodič měděný lankový
    • SCY 2x0,75mm2 - Dvojlinka průhledná - S8307
  • způsob vinutí
    • podél malého obvodu toroidu
      • možnost zkusit supertoroidní cívku s několika řády spirál
    • podél velkého obvodu toroidu
      • možnost zkusit také několik řádů spirál podobně jako to mají subatomární částice ANU i dráhy planet/hvězd/galaxií…
• možný základ cívky: polystyrenový věnec

Možnost použít generátor zvuku nebo mechanických vibrací.

Pan Evgeny Dmitriyevich Sorokodum vyvinul mechanický oscilátor pro vytváření tekutinových vírů, který by mohl být vhodným prostředkem.

Možnost umístit mechanické míchadlo (magnetické nebo vrtuli) přímo do komory se sice nabízí, ale není vhodné kvůli rušení vnitřního proudění.

• generátor signálu ¹⁾
  • s pulzním průběhem napětí
  • PWM ²⁾ - modulace šířky pulzu
    • Power Pulse Modulator - PWM-OCXi
      • příručka
      • DC do 1,5 MHz
      • střída 0% - 100%
      • proud do 9 A
      • napětí do 500 V
  • frekvence laditelná až několik MHz
• vhodný zesilovač, bude-li to třeba

• Umožňuje svislé polohování vodorovně vystředěné cívky
• Umožňuje držení a polohování několika cívek najednou

• magnetické pole v okolí komory
  • ideálně několik magnetických senzorů
    • minimálně 3 v n-úhelníku v rovníku
    • 2 v každém pólu
• teplota
  • uvnitř na minimálně 3 místech
    • 2 čidla blízko pólů
    • 1 čidlo v rovníkové rovnoběžce
  • kolem komory
    • 1 čidlo v rovníku
      • ideálně v přímce se středem komory a vnitřním rovníkovým čidlem
• napětí
  • konektory pro sledování napětí mezi nimi
    • několik rovnoběžkových tenkých kovových pásů na vnitřní stěně komory
    • v pólech osy rotace víru
    • ideálně i konektor ve středu komory
      • nesměl by moc brzdit vířivé proudění
      • drát z pólu

Raspberry Pi 3:

• Výrobce
• Prodejce
• Rozměry 85 x 56 x 17 mm
• Windows 10 IoT Core

Počítačový 3D model reaktoru jsem vytvořil v programu PTC Creo Direct Modeling Express, ve kterém ho lze prohlížet a upravovat.

Exportoval jsem jednotlivé části pro 3D tisk (ve formátu STL):

• Komora
  • Horní díl
  • Dolní díl
  • Průchodka - 2 komplety pro horní a dolní díl komory
    • Čep
    • Pojistka
    • Zátka plná
    • Zátka pro kontakt
• Podstavec komory
  • Horní díl
  • Dolní díl
• Cívka - 4 díly spojené do prstence (toroidu)
  • 1 díl
• Podstavec cívky - 4 díly spojené do kruhu
  • 1 díl
• Držák podstavce cívky - 4 díly zasunuté v podstavci komory
  • 1 díl

• komoru i rotor chci nejdříve vytisknout na 3D tiskárně z plastu
• komoru ideálně z průhledného
• těsnění v případě potřeby silikonové