Tato verze termohrnce je použitelná na magnetických indukčních vařičích.

Autorem modelu a grafik termohrnce je Tomáš Bytčanek z Čadce na Slovensku. Cena vypracování modelu po známosti byla 230 €.

Model je dostupný v těchto formátech:

• AutoCAD - dwg
• SketchUp - skp

• Z jednolitého potravinářsky nezávadného materiálu s dobrou tepelnou vodivostí pro účinné rozvádění tepla. Doporučujeme potravinářskou nerezovou ocel (číslo 4 na řezu) nebo měď.
• Z vnější části pokud možno rovného dna je tepelně vodivě (například kovovým svárem) připevněna feromagnetická deska (číslo 6 na řezu), na kterou působí indukční ohřev pod ní a proto od něj nesmí být příliš daleko kvůli dobré účinnosti indukce.

• Spodní část by měla být z nemagnetického materiálu, aby se v ní neindukovalo teplo. Doporučujeme udělat celý vnější plášť ze skla (číslo 1 na řezu).
• Horní část může navíc obsahovat dekorační pás z kovu či plastu (číslo 5 na řezu).
• Protože je vnější plášť při vaření pouze teplý (s teplotou zřejmě nepřesahující 40 °C), je důležitý teploměr spojený s vnitřním pláštěm a procházející ven přes vnější plášť, aby ukazoval teplotu vařeného obsahu.

• Tato izolační mezera se nachází (číslo 2 na řezu) mezi vnějším a vnitřním pláštěm
• Slouží k izolaci tepla uvnitř hrnce.
• Může mít formu vyvakuovaného meziprostoru. V tomto případě lze hrnec opatřit ukazatelem tlaku v této mezeře, aby šel kontrolovat stav vyvakuování. Vyvakuovat je dobré prostor co nejvíce, ale je nutné brát zřetel na stabilitu konstrukce hrnce, aby nedošlo k jeho deformaci, což může vyžadovat přidání podpůrných prvků s malou tepelnou vodivostí (například sklo) mezi vnitřní a vnější plášť (číslo 7 na řezu).
• Může být taky realizována napuštěním tepelně izolačního (například netečného) plynu do meziprostoru, podobně jako při konstrukci izolačních skel, kdy předností je nepůsobení podtlaku na stěny mezery, jako se to děje u vyvakuování.

• nacházející se (číslo 3 na řezu) mezi vnějším a vnitřním pláštěm
• Okraje obou plášťů jsou spojeny odolným těsněním s malou tepelnou vodivostí a dostatečnou tuhostí, která zaručí stabilitu konstrukce.

Má podobnou dvouplášťovou konstrukci jako tělo hrnce:

• Vnější a vnitřní plášť z vyhovujících materiálů jako sklo (číslo 1 na řezu), kov, plast apod. Vnitřní plášť však musí vydržet teploty nad 150 °C.
• Izolační mezera (číslo 2 na řezu) a těsnění (číslo 3 na řezu) jsou stejné jako u těla hrnce.
• Do poklice lze rovněž zabudovat teploměr.

Navíc obsahuje otvor s možností osazení buď

• Průchozího ventilu pro odvod par z vnitřku hrnce ven nebo
• Přetlakového ventilu v případě uchycení poklice k tělu hrnce uzamykacím mechanizmem v uchách poklice a použití hrnce jako tlakového, kdy ventil plní bezpečnostní funkci pro odvádění přebytku tlaku z hrnce ven.

Tento dokument byl vypracován společností CeMaS a to těmito lidmi:

• Ján Striček
• Radovan Striček
• Marek Ištvánek
• Tomáš Nešpor
• Tomáš Sousedík

a byl dokončen v březnu 2018.