====== Konstrukce termohrnce používajícího magnetickou indukci ======

Tato verze [[projekty:termohrnec:start|termohrnce]] je použitelná na magnetických indukčních vařičích.

===== Tělo =====

==== Vnitřní plášť ====

  * Z jednolitého potravinářsky nezávadného materiálu s dobrou tepelnou vodivostí pro účinné rozvádění tepla. Doporučujeme potravinářskou **nerezovou ocel** (číslo 4 na řezu) nebo **měď**.
  * Z vnější části pokud možno rovného dna je tepelně vodivě (například kovovým svarem) připevněna **feromagnetická deska** (číslo 6 na řezu), na kterou působí indukční ohřev pod ní a proto od něj nesmí být příliš daleko kvůli dobré účinnosti indukce.

==== Vnější plášť ====

  * Spodní část by měla být z nemagnetického materiálu, aby se v ní neindukovalo teplo. Doporučujeme udělat celý vnější plášť ze **skla** (číslo 1 na řezu).
  * Horní část může navíc obsahovat dekorační pás z kovu či plastu (číslo 5 na řezu).
  * Protože je vnější plášť při vaření pouze teplý (s teplotou zřejmě nepřesahující 40 °C), je důležitý **teploměr** spojený s vnitřním pláštěm a procházející ven přes vnější plášť, aby ukazoval teplotu vařeného obsahu.

==== Izolační mezera ====

   * Tato izolační mezera se nachází (číslo 2 na řezu) mezi vnějším a vnitřním pláštěm.
   * Slouží k izolaci tepla uvnitř hrnce.
   * Může mít formu **vyvakuovaného meziprostoru**. V tomto případě lze hrnec opatřit **ukazatelem tlaku** v této mezeře, aby šel kontrolovat stav vyvakuování. Vyvakuovat je dobré prostor co nejvíce, ale je nutné brát zřetel na stabilitu konstrukce hrnce, aby nedošlo k jeho deformaci, což může vyžadovat přidání podpůrných prvků s malou tepelnou vodivostí (například sklo) mezi vnitřní a vnější plášť (číslo 7 na řezu).
   * Může být taky realizována napuštěním **tepelně izolačního** (například netečného) **plynu** do meziprostoru, podobně jako při konstrukci izolačních skel, kdy předností je nepůsobení podtlaku na stěny mezery, jako se to děje u vyvakuování.

==== Izolační těsnění ====

   * nacházející se (číslo 3 na řezu) mezi vnějším a vnitřním pláštěm
   * Okraje obou plášťů jsou spojeny odolným těsněním s malou tepelnou vodivostí a dostatečnou tuhostí, která zaručí stabilitu konstrukce.

{{:projekty:termohrnec:K3.png?nolink&500 |Řez termohrncem}}
{{:projekty:termohrnec:K4.png?nolink&350 |Řez termohrncem}}


===== Poklice =====

Má podobnou dvouplášťovou konstrukci jako tělo hrnce:
  * **Vnější a vnitřní plášť** z vyhovujících materiálů jako sklo (číslo 1 na řezu), kov, plast apod. Vnitřní plášť však musí vydržet teploty nad 150 °C.
  * **Izolační mezera** (číslo 2 na řezu) **a těsnění** (číslo 3 na řezu) jsou stejné jako u těla hrnce.
  * Do poklice lze rovněž zabudovat **teploměr**.
Navíc obsahuje otvor s možností osazení buď
  * **průchozího ventilu** pro odvod par z vnitřku hrnce ven nebo
  * **přetlakového ventilu** v případě uchycení poklice k tělu hrnce uzamykacím mechanizmem v uchách poklice a použití hrnce jako tlakového, kdy ventil plní bezpečnostní funkci pro odvádění přebytku tlaku z hrnce ven.

{{ :projekty:termohrnec:K5.png?nolink&500 |Řez termohrncem}}

===== 3D model =====

Autorem modelu a grafik termohrnce je Tomáš Bytčanek z Čadce na Slovensku. Cena vypracování modelu po známosti byla 230 €.

Model je dostupný v těchto formátech:

  * {{:projekty:termohrnec:Termohrnec.dwg|AutoCAD - dwg}}
  * {{:projekty:termohrnec:Termohrnec.skp|SketchUp - skp}}

{{:projekty:termohrnec:K1.png?nolink&600 |Termohrnec z boku}}
{{:projekty:termohrnec:K2.png?nolink&500|Termohrnec shora}}

===== Autoři =====

Tento dokument byl vypracován společností [[o_nas:start|CeMaS]] a to těmito lidmi:

  * Ján Striček
  * Radovan Striček
  * Marek Ištvánek
  * Tomáš Nešpor
  * Tomáš Sousedík

a byl dokončen v březnu 2018.