Již od dávných dob lidstvo provázely přírodní děje jako bouřky, ohně, magnety, ale i jemnější aury vyzařované všemi věcmi a bytostmi.

Ve snaze o lepší pochopení pak vznikaly teorie snažící se zdůvodnit a popsat tyto děje.

V době nedávné pak máme záznamy o přírodních pokusech a teorie popisující tyto výsledky:

• Hans Christian Ørsted (1777 – 1851)
  • Objevil magnetismus elektrického proudu
• André-Marie Ampère (1775 – 1836)
  • Zkoumal magnetismus a elektrodynamiku a objevil síly působící mezi elektrickými proudy ¹⁾
• Michael Faraday (1791 – 1867)
  • Objevil elektromagnetickou indukci a siločáry
  • Pokusné výzkumy elektřiny I, II, III ²⁾
• Wilhelm Eduard Weber (1804 – 1891)
  • Z jeho pokusů odvodil rozšířený popis vzájemné síly působící mezi dvěma elektrickými náboji v závislosti na jejich relativní rychlosti a zrychlení. Jde o o dynamické rozšíření elektrostatického (Coulombova) zákona. Rozšíření této teorie umožňuje popsat stejné jevy jako Maxwellova teorie, ale i další, a navíc splňuje (3. Newtonův) zákon akce a reakce
  • Spolu s Rudolfem Kohlrauschem změřily konstantu úměrnosti vyskytující se v popisu výše uvedené síly, která zároveň znamená rychlost světla `c` ³⁾
• James Clerk Maxwell (1831 – 1879)
  • Na základě Faradayových a dalších pokusů sestavil teorii elektromagnetického pole
    • O Faradayových siločárách - 1855
    • O fyzických siločárách - 1861 ⁴⁾
    • Dynamická teorie elektromagnetického pole - 1864
      • Uvádí původních 20 rovnic v jazyce kvaternionů ⁵⁾
    • Pojednání o elektřině a magnetismu - 1873 ⁶⁾
    • Základní pojednání o elektřině - 1881 ⁷⁾, 1888 ⁸⁾
      • Zjednodušená verze používající jazyk vektorů, jejíž většinu připravil pan Maxwell, ale byla vydána až po jeho pozemské smrti
  • Teorie vychází ze specifického tekutého prostředí (éteru) a byla později dále upravena do dnešní vektorové podoby Oliverem Heavisidem a dalšími a na tento éter se zapomnělo (nebo byl spíš tabu), aby se nově vynořil jako kvantové vakuum apod.
  • Vyžaduje navíc doplnění o vyjádření (Lorentzovy) síly, která však odporuje (3. Newtonovému zákonu) akce a reakce. Navíc je s podivem, že popisuje sílu elektromagnetického pole, která působí na testovací náboj, bez toho aby tento náboj do tohoto pole nějak zasáhl.
  • Protože však nedokáže vysvětlit některé jevy jako podélné (skalární, torzní) vlny apod., existují její další rozšíření ⁹⁾
• Andre Koch Torres Assis (1962 - )
  • Rozvíjí relační mechaniku a Weberovu elektrodynamiku
  • Pokusové a historické základy elektřiny I ¹⁰⁾, II ¹¹⁾